|
|
Vliv plazmatem aktivované vody na vybrané půdní vlastnosti u různých půdních typů
Voldán, Fabián
Diplomová práce „Vliv aplikace plazmatem aktivované vody na vybrané půdní vlastnosti u různých půdních typů“ zkoumala vliv aplikace plazmaticky aktivované vody (PAW) u 6 půdních typů z různých lokalit. Sledovala se půdní vodivost a půdní reakce. Vzorky byly odebrány celkem ze 13 lokalit, na podzim roku 2020. V roce 2021 byl proveden nádobový pokus s aplikací PAW a destilovanou vodou. Jeden vzorek byl vždy bez aplikace pro kontrolu, tento nádobový pokus se opakoval v roce 2022. PAW byla vyrobena z destilované vody v systému DBD s tekutou elektrodou. Ze získaných výsledků vyplývá, že vliv aplikace PAW na sledované vlastnosti závisí na půdě, na kterou byla aplikována. V žádném případě však nedošlo i při vysokých dávkách PAW k tak významným změnám, které by měly mít v budoucnu za následek omezení využívání PAW v zemědělství, a to i s ohledem na ostatní složky životního prostředí.
|
|
|
Účinek hnojení na obsah vybraných forem draslíku v půdě
Jelínek, Jiří
Diplomová práce řeší účinek stupňovaného hnojení draselnými hnojivy na obsah vodorozpustného, přístupného draslíku a mobilní draselné rezervy v půdě. Práce vychází z dlouhodobých stacionárních pokusů založených Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským. Analyzovaná půda pocházela s pokusných lokalit řepařské (Uherský Ostroh, Věrovany, Žatec) a bramborářské výrobní oblasti (Chrastava, Staňkov, Svitavy, Horažďovice, Lípa). Do hodnocení bylo zařazeno šest variant hnojení se stupňovanými dávkami draslíku v kg.ha-1 podle výrobní oblasti (bramborářské a řepařské): 1. nehnojená kontrolní varianta (0; 0), 2. chlévský hnůj (35; 35), 3. chlévský hnůj + N2P2K0 (35; 35), 4. chlévský hnůj + N2P2K1 (104; 96), 5. chlévský hnůj + N2P2K2 (143, 132), 6. chlévský hnůj + N2P2K3 (193, 178). Vodorozpustný draslík byl statisticky průkazně ovlivněn stupňovanými dávkami hnojení. Obsah vodorozpustného K se v rámci výrobní oblasti signifikantně liší. Půdní typ se na celkové variabilitě obsahu vodorozpustného draslíku podílel nejvíce (35,3 %). Množství vodorozpustného K se vlivem aplikace draslíku zvyšovalo nejvíce na půdách těžkých. Obsah přístupného K se po aplikaci 1 kg K v průměru zvýšil o 0,6289 mg.kg-1. Varianta hnojení se na celkové variabilitě obsahu přístupného draslíku podílela z 32,48 %. V bramborářské výrobní oblasti bylo množství přístupného draslíku nižší oproti řepařské výrobní oblasti o 89,5 mg.kg-1 půdy. Nejnižší hodnoty v rámci půdního typu byly zjištěny na kambizemi. Skupina půdního druhu signifikantně ovlivnila množství sledované formy K. Mobilní draselná rezerva nebyla hnojením signifikantně ovlivněna. Půdní typ měl na obsah mobilní K rezervy signifikantní vliv. Stupňované dávky draslíku měly signifikantní vliv na zvýšení obsahu mobilní draselné rezervy na těžkých půdách.
|
host ::
RSS.